Škola Slunovrat je koncipována jako škola sdružená, tedy taková, kdy jsou děti formálně vedeny v režimu domácího (individuálního) vzdělávání. Neučí se ale doma, od pondělí do pátku chodí do Slunovratu. Naše spřátelená kmenová akreditovaná škola, u které jsou všechny naše děti formálně zapsány, zajišťuje pravidelné přezkušování dětí (dvakrát za rok). Náš pedagogický tým garantuje přípravu dětí k tomuto přezkušování.

Přijímáme děti 1. - 5. ročníku. Druhý stupeň plánujeme od školního roku 2019/2020.

NOVINKA: Jsme zapsání v rejstříku škol MŠMT! Od září 2019 tedy již nebudeme fungovat jako škola sdružená, ale jako soukromá rejstříková škola. Způsob výuky se vstupem do rejstříku nezmění:-)

Základní principy

Škola je založená na respektu k dětem i jejich rodinám, ale i děti se učí respektovat své učitele, spolužáky, ostatní lidi a jejich odlišnosti, přírodu, svět. (Princip respektu a úcty)

Děti jsou každé jiné, jsou individuality. Ve světě ale neobstojí, pokud nebudou umět žít s ostatními. Škola je komunitou dětí a dospělých, která nás učí, jak být rádi spolu (Princip společenství).

Čím více znám a rozumím sobě, tím více mohu porozumět druhým a světu. (Princip zdravého sebevědomí)

Nejlepší způsob, jak se učit o světě, je vypravit se do něj. Není možné poznat ho jen z "papíru". (Princip učení se zkušeností)

Ve Slunovratu se děti učí být zodpovědně za své vzdělání, podílí se na rozhodování o tom, co a jak se budou učit a spoluvytváří pravidla školy. (Princip svobody a zodpovědnosti)

Ve Slunovratu jsou praktické a sociální dovednosti, pohyb a umění stejně důležité jako čeština, matematika. Učíme se znát přírodu, abychom jí rozuměli a mohli jí pomáhat. (Princip vzdělání pro život)

Ve Slunovratu je důležitější smysluplnost toho, co se učíme. Pokud děti neví, proč se učí, mnoho se nenaučí. (Princip smysluplného učení)

Slunovrat chce být školou, kde se učíme podle konstruktivistických principů:

  1. Konstruktivistická výuka podněcuje děti, aby si vědomosti utvářely ("konstruovaly") samy v průběhu vlastních školních aktivit. Tento způsob výuky bere děti jako přirozeně hladové po poznání a přirozeně nastavené k prozkoumávání světa.

  2. Učitel neprezentuje vědomosti v předem připravené podobě; k témuž poznatku mohou vést různé cesty. Učitel tedy minimalizuje přímé předávání poznatků; podněcuje spíš objevování a prozkoumávání různých problémů vytvářením inspirativního výukového prostředí; spíš než přímým instruováním děti "provází" formou dialogu, otázek, vhodně nastavených úkolů a experimentů šitých na aktuální úroveň dítěte a jeho aktuální způsob porozumění.

  3. Aby tento model fungoval, musí být vztah mezi učiteli a dětmi co možná demokratický (jako opak autoritativního). Konstruktivistická výuka má výrazné demokratické prvky a předpokládá vytvoření kooperativní, neohrožující a respektující atmosféry mezi dětmi a mezi dětmi a učiteli.

  4. Minimalizují se vnější motivační faktory (známky, pochvala autority, strach z testu atd.); děti se ideálně učí proto, že jim to dává smysl a mají ze vzdělávání vnitřní uspokojení.

  5. Výuka za účelem nabývání vědomostí v různých předmětech jde ruku v ruce s podněcováním osobnostního rozvoje, morálního vývoje a vývoje sociálních dovedností. Nastavování norem, pravidel, toho, co je správné a co ne, se pokud možno neděje "shora"; podobně jako vědomosti v užším slova smyslu i pravidla jsou objevována a jejich funkčnost testována v životě třídy.

(Principy konstruktivistické výuky z přehledové studie Rhety DeVriesové "What does research on constructivist education tell us about effective schooling?" z roku 2002 )

Co je cílem našeho vzdělávání?

Děláme vše pro to, aby naši školu opouštěly zdravě sebevědomé bytosti, které ví, co chtějí. Znají své silné i slabé stránky. Umí pracovat samostatně i v týmu. Když si neví rady, nebojí se poprosit o pomoc. Ví, jak hledat a zpracovávat informace. Ptají se a živě se zajímají o dění okolo sebe. Respektují své kamarády a váží si jejich kvalit. Milují přírodu kolem nás a chtějí ji chránit. Stav světa jim není lhostejný a chtějí jej zlepšovat.